Story 3/1

24. října 2008 v 22:24 | Accuracy |  Příběhy CSI 3
Starší muž váhavě vkročil do svého bytu. Do tohoto bytu moc často nechodil, a dalo by se říct, že byl sám. Neměl manželku a jeho jediný syn zemřel tři dny před nástupem na vysokou a sestra žila v Evropě. Jediné, co ho čekalo v bytě, bylo akvárium s rybičkami. Proto ho překvapilo, že se z pokojů ozývají zvuky. Došel přes chodbu do obývacího pokoje. Puštěná televize? Tu přece vždycky vypíná. Jak dlouho tu asi hrála? Nervózně hmátl na stůl po ovladači, s myšlenkami soustředěnými na situaci, ve které se nacházel, se však nepodíval, kam přesně chytá. Lepkavá hmota, které se dotkl, ho však přiměla obrátit pozornost na stůl. Naštěstí neměl prsty potřísněné krví, bylo to cosi nažloutlého a hustého. Vzápětí ucítil prudkou bolest vzadu na hlavě. Spadl na zem a poslední, co uslyšel, byly rychlé a tiché kroky ubíhající pryč z bytu a znělka reklamy na známý čistící prostředek.

"Druhá loupež proběhla v noci z 13. na 14. července. Okradený se jmenuje William Sackett, 58 let, je zároveň jediný svědek. Vešel do bytu, než odtamtud stihl násilník utéct. Ten ho zneškodnil ránou do temene. Teď je v nemocnici. Ještě ho nikdo nevyslechl," mluvil Brass do mobilu.
"Proč ne?"
Brass se nad dotazem pousmál.
"Po ráně si nic nepamatuje. Doktoři říkají, že je to normální a měl by si brzo vzpomenout. Prý tomu přispěje klid. Sackett slíbil, že jakmile si něco vybaví, dá nám vědět."
"Dobře. Takže za ním nemusíme jezdit."
"Nejen nemusíte, přímo nesmíte."
"Takže...kam máme jet? Kde bydlí?"
"Bydlí na The Strip v hotelu Flamingo. Vykraden byl jeho byt v Dry Lake, kde normálně nežije. Tam jeďte."
"Hm... Díky."
"Koukám, Catherine, že jsi z toho šéfování nějaká zmatená. To sis nezvykla za ty roky, co jsi mu pomáhala?"
"Hele, Jime, zvykla, ale nikdy nebyl pryč dýl jak tři neděle. No nic, budu končit, čau."
"Ahoj. A užij si to!"
Brass až moc dobře věděl, o kom Cath mluvila, a chápal ji. Grissom odjel na dovolenou lovit hmyz do tropů v Indii a na Cath zbylo, aby to tu šest měsíců řídila. Pokud se osvědčí, může postoupit výš, získat vlastní skupinu a dostat se na Gilovu úroveň. Po dnešním náporu však pochyboval, že o to Catherine bude někdy stát.

Cath nakráčela do konferenční místnosti.
"Fajn, Sara a Warrick jedou na Dry Lake, stala se tam loupež, majitel je v nemocnici, neschopný výslechu. Možná souvislost s případem, na kterém dělá denní směna. Greg uvaří kafe. A Nick mi pomůže s papírováním."
Nick chtěl protestovat, ale když uviděl, jak vypadá Cath zničeně, zmlkl a poslušně si odklusal pro propisku. Sara a Warrick odolali pokušení počkat si na to kafe a raději odkráčeli směrem ke garážím.

"Co je to s tebou?"
Nickova otázka Cath překvapila.
"Se mnou? Nic... Jen..."
Nick k ní zvedl oči. Fakt, že přiznala, že by něco mohlo být v nepořádku, naznačoval, že už je to hodně zlý.
"Ano?" povzbudil ji.
"Nějak to tu nezvládám. Trochu si posíláme s Gilem maily, psal mi, že se mu cestování zalíbilo. Jak je všude krásně a tak. Spí ve stanu a nikdy si prej není jistej, která breberka ho ráno vzbudí. Moskyt, jedovatej pavouk, užovka, rosnička... Jeho denní dávka adrenalinu, která mu tady asi chyběla."
Nickovi to začalo docházet.
"A ty se bojíš, že se už nebude chtít vrátit. Že ti tato pozice zůstane."
"Ne, vrátí se. Řekl, že odjede na šest měsíců, a to dodrží. Ale myslím, že tady není nic, co by ho tu udrželo. Odjede zase, tentokrát natrvalo a bez možnosti návratu. A já...na to nemám. Je pryč dva měsíce a toto je na mě prostě moc."
Nick vycítil, že to myslí vážně.
"Ne, zvládáš to. Vždyť ti to jde. Každej začátek je těžkej a Gil nebyl lepší."
Cath se na něj mile usmála. "Díky."
Pak pokračovali potichu. Byla to úmorná práce, pročítat zprávy všech lidí, kteří se na minulém náročném případu podíleli, kontrolovat podpisy, časovou návaznost a jestli všechno správně sedí. Zpětně dohledávat informace, často se museli spolehnout jen na svou paměť. Během práce však začalo nenáviděných papírů ubývat a naopak se vedle začala vršit hromádka papírů již přečtených a zkontrolovaných. Při popíjení Gregova kafe se oba soustředili na úkol, co měli před sebou, a Cath začalo docházet, že ji možná za pár měsíců začne tato práce chybět.

"Nahlášené místo činu je Dry Lake 9/54. To by mělo být zde. Tak jdeme."
Warricka trochu zmátlo, že tu nebyli policisti. Vytáhl z auta kufříky a nechal Saru, ať přeparkuje na lepší místo. Pak se společně vydali k bytu č. 9 v 54. domě v městečku Dry Lake severně od LV. Správný byt by poznali, ikdyby neznali číslo. Přede dveřmi stáli k Warrickově úplné spokojenosti dva uniformovaní policisté a dveře byly zapečetěné. Sara ukázala průkazku a Warrick je představil Přeřízli pečeť a otevřeli dveře. Včas si všimli mokré louže hned za prahem. Taktak se natáhli na vypínač, aby si rozsvítili, louži vyfotili a odebrali vzorek. Lexia, jejich nová laborantka, bude mít radost. Překročili kaluž a pokračovali ve sbírání stop. Warrick našel na skříni u dveří převrženou vázu s růžemi, takže ta louže bude nejspíš jen voda s nějakými hnojivy. Sara pozorně prohlížela dveře. Zvonek byl čistý, nepoškozený. Buď měl zloděj klíč, paklíč nebo nevešel dveřmi. Nebo majitel bytu zapomněl zamknout tak jako u prvního vyloupeného bytu. Možností bylo hodně a se všemi se muselo počítat.
Shrnutý koberec na zemi také vyfotili, ale neměl pro ně vcelku žádný význam. Nebyly na něm žádné stopy jako například krev a mohli ho shrnout doktoři, když si pro pana Sacketta přijeli. Tato myšlenka vnukla Warrickovi nápad. Zavolal Sofii, aby se zeptal, kdo vyslýchal toho, kdo zavolal sanitu.
"Nikdo," zněla odpověď. "Vypadá to, že volal pachatel. Volalo se z budky před vykradeným bytem, anonymně. Asi tam ani nemá cenu sbírat otisky."
Warrick položil mobil. Tohle pátrání ztěžuje. Přesto se zkusí kouknout, jestli tam pachatel něco nenechal. Oznámil to Saře a šel. Pro jistotu sejmul otisky, ikdyž od té doby nejspíš volala spousta dalších lidí a otisky, které na telefonu nechali, překryly ty pachatelovy, pokud byl tak hloupý a nevzal si rukavice. Nafotil si vnitřek budky, hlavně stopy na rohoži. Prohledal celou budku, prohlédl stěny, číselník i Zlaté stránky položené na pultu. Stejný postup zopakoval u dalších čtyř budek stojících v řadě, protože všechny měly stejné číslo a pachatel mohl volat z kterékoliv z nich. V jedné našel na rohožce trochu hlíny. Odebral vzorek, ani nevěděl, proč to dělá. Ve vykradeném bytě hlína nebyla, tudíž bylo nepravděpodobné, že by ji sem zanesl pachatel.
Pak se rozhlédl. Zjišťoval, jestli někdo mohl volajícího vidět. Mohl a docela dobře. Budky byly prosklené a nic nestínilo výhled. Sklo ale bylo špinavé - a co je divného na tom, že si jde někdo zavolat? Mimo to provoz v Dry Lake byl menší než ve Vegas. Warrick pochyboval, že by našli natolik všímavého svědka, který by si podezřelého mohl pamatovat. Podíval se směrem k místu činu. Oknem viděl Saru, jak si ve světle baterky prohlíží konferenční stolek a nabírá rozbředlou tekutinu do malé plastové zkumavky na rozbor. Viděl také jasně, jak se potom přemístila k jedné se skříní, kterou z několika úhlů vyfotila. Důležité ale bylo něco jiného. Okna v bytě sahala až na zem. K loupeži došlo večer, tudíž se v bytě asi svítilo. A osvětlená místnost je zvenku dobře vidět. Volat nemusel pachatel, ale svědek.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 SwEet.IdIoOt^^ SwEet.IdIoOt^^ | Web | 24. října 2008 v 22:26 | Reagovat

tos psal(a) ty ?? to by se mě fakt nechtělo ×D

2 Accuracy Accuracy | 25. října 2008 v 12:57 | Reagovat

Jj, když jsi tak šílenej, jak já, tak napíšeš všecko :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama